ASW-15

OK-0822

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OK-2141

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OK-3141

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OK-2186

ASW15-2186

OK-0753

ASW15_ET 

Prototyp ASW 15 byl zalétán 20. dubna 1968. Po úpravě pravidel pro soutěžní standardní třídu byl původní kluzák konstrukčně upraven do podoby ASW 15B. Sériová výroba tohoto typu probíhala v letech 1972 až 1975. Trup je tvořen skořepinou z laminátového sendviče. Křídlo má tvar dvojitého lichoběžníku, je tvořeno laminátovým sendvičem a balsovou výplní. Podle původních pravidel pro soutěžní standardní třídu nebyl vybaven zatahovacím podvozkem a možností nést vodní přítěž. Po změně těchto pravidel došlo u verze ASW 15B k některým úpravám. Kromě podvozku a dvou nádrží na celkem 94 litrů vodní přítěže se jednalo zejména o zvětšenou kabinu, zesílené křídlo a aerodynamické vyvážení svislé ocasní plochy.

Délka: 6,48 m Rozpětí: 15 m Plocha křídla: 11 m² Prázdná hmotnost: 205 kg (ASW 15) / 230 kg (ASW 15B) Maximální vzletová hmotnost: 318 kg (ASW 15) / 408 kg (ASW 15B)

Z našeho letiště létá 5 kusů tohoto kluzáku. MC, HL, TZ, PI, ET

ASW-19

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Schleicher ASW 19 je jednomístný sportovní kluzák soutěžní klubové třídy. Letoun navrhoval inženýr Gerhard Weibel jako náhradu oblíbeného typu Schleicher ASW 15 a jeho prototyp byl zalétán 23. listopadu 1975. Sériová výroba tohoto typu probíhala v letech 1976 až 1986, bylo vyrobeno 425 kusů. ASW-19 vznikl v jako následovník typu ASW-15, celkově byl optimalizován pro vyšší rychlosti, měl poněkud tenčí profil křídla. V roce 1978 se Baer Selen stal mistrem světa ve standardní třídě právě na ASW-19. Přibližně v té době byly ASW-19 dovezeny i k nám pro potřeby reprezentačního družstva. Další k nám byly dovezeny po roce 1989. Dne 31.7.1999 uskutečnil na ASW-19 Marek Pechanec jako první český plachtař na našem území let o délce přes 1000km, vzhledem k výkonnosti ASW-19 skutečně nevšední výkon.

Rozpětí: 15 m Plocha křídla: 11 m² Prázdná hmotnost: 250kg Klouzavost: 38

Na letišti je jen jeden kus tohoto kluzáku v majetku bratří Fričů. Kluzák má výrobní číslo 19008 a startovní znak  FR. Pro zajímavost stojí zmínka, že první série těchto kluzáků zalétával jejich tvůrce Gerhard Weibel sám což dokazují záznamy z deníku tohoto kluzáku.

LS3

LS3

Skutečným strojem 15m třídy byl LS-3 vyvinutý v roce 1976. Trup s ocasními plochami byl víceméně shodný s LS-1f, křídlo však bylo nové. Použit byl opět profil FX-67-K-170, i když poněkud modifikovaný. Vztlakové klapky byly spřaženy s křidélky do flaperonů zlepšujících ovladatelnost. Bohužel byly tyto flaperony nedokonale vyváženy a docházelo k jejich třepetání. Dodatečné hmotové vyvážení flaperonů zvýšilo váhu prázdného větroně skoro o 30kg, což zhoršilo výkonnost při slabších podmínkách. Proto u pozdější verze LS-3a byly vztlakové klapky od křidélek odděleny. Johnsonova letová měření prokázala maximální klouzavost 41, i když pro její dosažení bylo nutno utěsnit štěrbinu mezi trupem a vztlakovými klapkami. Nabízen byl i LS-3-17 s křídlem o rozpětí 17m. LS-3 byl vcelku oblíbený a na soutěžích se objevoval vedle ASW-20 ale její výkonnosti nedosahoval. Index DAeC má hodnotu 108 jako u Mini Nimbuse.

Rozpětí: 15 m Plocha křídla: 11 m² Prázdná hmotnost: 242kg Klouzavost: 41

Na letišti je jen jeden kus tohoto kluzáku.  H1

Cirrus std.

OK-04581

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

OK-9779

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OK-5363

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OK-8888

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OK-1991

D-2992

Std.Cirrus (D-2992)

Přes svůj název nemá Standard Cirrus prakticky nic společného s “velkým” Cirrusem volné třídy. Poprvé vzlétnul v roce 1968. Pro křídlo použil Klaus Holighaus neobvyklý profil určený původně pro rotorové listy vrtulníků, osvědčil se ale i u větroně (i když nedosáhl deklarované klouzavosti 38,5 – hodnota 36 pochází z nezávislého letového měření provedeného Johnsonem v USA). Std. Cirrus se licenčně vyráběl i u firmy Grob v Německu, ve Francii i v Jugoslávii. K nám se první Std. Cirrus dostal až po roce 1989 a získal si u nás značnou oblibu, v současnosti je to nejrozšířenější typ větroně z dovozu u nás. Podle koeficientů používaných na soutěžích je rovnocený ASW-15 a lepší než VSO-10, jeho přednosti vyniknou především v lepších podmínkách.

Rozpětí: 15 m Plocha křídla: 10 m² Prázdná hmotnost: 215kg Klouzavost: 37

Z našeho letiště létá 6 kusů těchto kluzáků. TM, LW, CI, A1, YF a bez startovního znaku D-2992 což je Std. Cirrus mistra republiky 2014, Ondry Dvořáka mladšího.

Nimbus 2a

n2

Nimbus 2 vzlétl poprvé v roce 1971 a brzy prakticky ovládnul závody volné třídy. Tři Nimbusy byly v roce 1976 dovezeny i k nám, léta potom sloužily reprezentačnímu družstvu. V roce 1982 s jedním z nich uletěl Jiří Štěpánek jako první na našem území 750km na uzavřené trati.

Rozpětí 20,3m Prázdná hmotnost 355kg Vzletová hmotnost 650kg Klouzavost 49/ 90km/h

Na letišti je jen jeden kus tohoto kluzáku.  TY

DG 300 ELAN WL

DG-8011

DG300 spadá do katregorie standard. Jedná se o jednomístný výkonný kluzák laminátové konstrukce. Letoun byl navržen Wilhwlmwm Dirksem a s názvem ELAN byl vyráběn v Slovinsku ve firmě ELAN. Od roku 1983 bylo vyrobeno celkem 511 kusů všech verzí. Kluzák byl navržen jako přímý konkurent Strojů LS-4 a Discus. Na závodech však o medaile nikdy nebojoval.

Rozpětí 15m Vzletová hmotnost 450kg Klouzavost 41

Na letišti je jen jeden kus tohoto kluzáku.  WL

Ventus bt

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ventus poprvé vzlétl v roce 1980 a v mezinárodních soutěžích začal vytlačovat dosud kralující ASW-20. Křídlo je vyrobeno celé z uhlíkatého kompozitu, což umožnilo volbu tenkého profilu. Ventus zvítězil v roce 1983 na MS v Hobbsu, s Ventusem bylo dosaženo i řady světových rekordů. Nabízeny jsou i nástavce na křídla zvětšující rozpětí na 16,6m. Později přišla verze Ventus C s přepracovanými brzdicími klapkami (u staršího provedení se s otevíráním brzdících klapek zvětštovala výchylka vztlakových klapek na cca 45°) a možností zvětšení rozpětí až na 17.6m s klouzavostí 50. První Ventusy se u nás objevily už v 80. letech jako stroje reprezentačního družstva, další byly do ČR dovezeny individuálně.

Rozpětí 15 (16,6)m Prázdná hmotnost 235kg Vzletová hmotnost 525kg Klouzavost 44 (46)

Na letišti je jen jeden kus tohoto kluzáku.  VT

Cobra 15

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Polské větroně standardní třídy SZD-36 Cobra k nám byly dovezeny v roce 1972 pro mistrovství světa ve Vršacu. Cobra však již v té době nebyla plně konkurenceschopná a tomu odpovídalo i umístění našich závodníků. První prototyp vzlétl v roce 1969, v roce 1970 byl s Cobrou Franciszek Kepka druhý na MS. Jako celodřevěný větroň však byla Cobra v roce 1972 už zastaralá. Celkovou koncepcí to je typický polský větroň té doby – rychlé těžké torpédo stavěné na silnější podmínky, než jsou u nás běžné. .

Rozpětí 15m Nosná plocha 10,6 m2 Štíhlost křídel 19,4 Profil Wortmann FX-61-168 Prázdná hmotnost 257kg Vzletová hmotnost 385kg Plošné zatížení 33,2kg/ m2 Klouzavost 38/ 104km/h Nejmenší klesavost 0,60m/s /72 km/h

Na letišti je jen jeden kus tohoto kluzáku. 

VT-116 Orlík

OK-7425

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OK-8424

Orlik-8424

Celodřevěný kluzák určený pro rekreační a sportovní létání.

rozpětí: 16,2 m délka: 7.16 m max. vzletová hmotnost: 400 kg cestovní ryhlost: 150 km/h Klouzavost: 1:33

Na letišti jsou celkem 3 kusy a z toho jeden aeroklubový. 

Ka 6

Celodřevěný jednomístný hornoplošný větroň firmy Alexander Schleicher byl zkonstruován Rudolfem Kaiserem a zalétnut 29.10.1955. Byl nejrozšířenější modifikací pro standardní třídu velmi úspěšného typu Ka-6 Rhönsegler, jehož rozpětí bylo původně 14m. Měl laminární profil NACA. Vyráběl se do roku 1968 a bylo na něm dosaženo mistrovských titulů i světových rekordů. Celkem bylo typu Ka-6 vyrobeno okolo 1200 kusů (některé zdroje uvádí až 1400 kusů) v těchto modifikacích: Ka-6A, Ka-6B, Ka-6C, Ka-6CR, Ka-6E

Rozpětí 15m Nosná plocha 12,4 m2  Prázdná hmotnost 210kg Vzletová hmotnost 300kg Plošné zatížení 33,2kg/ m2 Klouzavost 29 Nejmenší klesavost 0,68

Na letišti je jen jeden kus tohoto kluzáku.